neděle 21. listopadu 2010
No to je fakt nádhera
Nádhera, nádhera a proč je to tak malinký? to jsem říkala před týdnem 15-11-2010 když jsem už konečně věděla, že se mi mojí 9ti leté sestře nerodila další sestra Polly Amálie Brounsová. byl to okamžik na který jsem se těšila skoro celý život a najednou to je tady a kouká se to na mě to malé stvoření. je to super.
sobota 20. listopadu 2010
Každý je něčím výjmečný
Výjmečný a co by jste si představily pod tímto slovem. Já asi to, že mě někdo v něčem považuje za určité a že jsem v tom dobrá (samozřejmě někdo blízký jako např.maminka nebo sestra).
Ve skutečnosti to má i svoje nevíhody a to takové, že ostatním se nelíbí to když jim řekneme že nás někdo v něčem považuje za víjmečného, často si myslí že se vytahujeme. My to opravdu nemyslíme špatně, ale skoro každý si to myslí o nás, že se naparujeme nebo lépe řečeno vytahujeme.
Asi vám vaše maminka často říká, že vás má nejraději na celém světě a, že jste také strašně výjmeční a nebo když máte sestru (bratra) řekne, že jste každá (každý) v něčěm výjmeční. Já to řeknu asi takto: někdo vám řekne, že jste výjmeční, jelikož vás má rád a záleží mu na vás.
Ve skutečnosti to má i svoje nevíhody a to takové, že ostatním se nelíbí to když jim řekneme že nás někdo v něčem považuje za víjmečného, často si myslí že se vytahujeme. My to opravdu nemyslíme špatně, ale skoro každý si to myslí o nás, že se naparujeme nebo lépe řečeno vytahujeme.
Asi vám vaše maminka často říká, že vás má nejraději na celém světě a, že jste také strašně výjmeční a nebo když máte sestru (bratra) řekne, že jste každá (každý) v něčěm výjmeční. Já to řeknu asi takto: někdo vám řekne, že jste výjmeční, jelikož vás má rád a záleží mu na vás.
pátek 19. listopadu 2010
Také jsme byli miminka
Miminko co si nad tímto slovem představíte, když se zamyslm tak si všichni přestavujete to samé miminko je malinký uzlíček radosti které se vám snaží usnout v náruči. Ono to tak s miminky vždy není miminko je také spoustu poviností a práce, nebojte se že bych tím myslela že miminko není to nejroztomilejší stvoření na světě, ale asi jako 20ti letá holka už se mi ani nebude chtít věřit že jsem taky takové malilinké miminko sama byla.
Copak vy všichni nevíte odkud pocházíte? I vaše babičky, stríčkové a pratety kdysi dávno byli také malinkatá miminka a jejich rodič by je nedali za nic na světě, ale co teprv my. To my mladí lidičkové jsme se teprve před asi 11ti lety narodily a teď už máme také vlastního sourozence. Já sama tomu nemůžu uvěřit, ale je to tak všichni jsme byli malé embrio a také nám jednou bude 40 let.
Copak vy všichni nevíte odkud pocházíte? I vaše babičky, stríčkové a pratety kdysi dávno byli také malinkatá miminka a jejich rodič by je nedali za nic na světě, ale co teprv my. To my mladí lidičkové jsme se teprve před asi 11ti lety narodily a teď už máme také vlastního sourozence. Já sama tomu nemůžu uvěřit, ale je to tak všichni jsme byli malé embrio a také nám jednou bude 40 let.
Moje 1.třída
Když jsem se porvé ocitla ve společnosti mezi jinými lidmi než je moje velká rodina, bylo mi akorát čerstvě 6.let a to bylo v době kdy jsem měla jít poprvé do školy.
Vstoupila jsem celá zmatená na práh třídy a začala jsem (jak je mím zvykem) uvažovat dopředu jestli mi v této škole nikdo nebude nadávat, ale bude na mě hodný jak by asi měl být.
Vztoupila jsem do třídy a měla jsem ten zvláštní pocit na srdci jako jste asi měli všichni ostatní, byl to pocit samostatnosti a toho že už nejsem malé miminko, ale velká hoka nastupující do první třídy.
Paní učitelka hned vykládala věci tak jednoduché a primitivní že i ostatní se trochu nudily a nakonec jsme dostávali různé věci které budeme ve škole používat jako například: polštářek, který jsme si museli sami povléct a rodiče nám s tím nesměli pomáhat.
Ze školy jsem nakonec odcházela spokojená s úsměvem na tváři.
Vstoupila jsem celá zmatená na práh třídy a začala jsem (jak je mím zvykem) uvažovat dopředu jestli mi v této škole nikdo nebude nadávat, ale bude na mě hodný jak by asi měl být.
Vztoupila jsem do třídy a měla jsem ten zvláštní pocit na srdci jako jste asi měli všichni ostatní, byl to pocit samostatnosti a toho že už nejsem malé miminko, ale velká hoka nastupující do první třídy.
Paní učitelka hned vykládala věci tak jednoduché a primitivní že i ostatní se trochu nudily a nakonec jsme dostávali různé věci které budeme ve škole používat jako například: polštářek, který jsme si museli sami povléct a rodiče nám s tím nesměli pomáhat.
Ze školy jsem nakonec odcházela spokojená s úsměvem na tváři.
pondělí 8. listopadu 2010
Vánoce u nás
Vánoce jsou křesťanský svátek a slaví se na počest narození Ježíše Krista.
Vánoce se slaví od 24.prosince do první neděle po 6.lednu.
24.prosinci se říká Štědrý den kdy se zdobí Vánoční stromeček. Na Štědrý den se k snídani obvykle jí vánočka s máslem a zapíjí se mlékem.
O Vánocích se dělají také různé zvyky např. rozkrojí se jablko mezi stopkou a bubákem, pokud máme v jablku hvězdičku přinese nám to štěstí a pokud máme v jablku křížek přinese nám to smůlu; o Vánocích se drží masopust (jenom na Štědrý den) celý den by se nemělo jíst maso kromě Štědrovečerní večeře aby jste viděli zlaté prasátko.
K Vánocům také patří „večerní jídlo“ to je, jak už jsem říkala, Štědrovečerní večeře při které se podává jako předkrm polévka hovězí nebo rybí a jako hlavní jídlo bramborový salát, kapr a řízky. Nakonec se podává zákusek (na ten se vždy těším nejvíce) cukroví.
Po Štědrovečerní večeři je ta chvíle, na kterou se všichni moc těšíme a to jsou „dárky“. Většinou se jdeme někam schovat (alespoň my to tak děláváme) a čekáme až zazvoní zvoneček, to znamená, že Ježíšek už nadělil dárečky, a my vylezeme ze svého úkrytu ven.
Potom se celá rodina vesele baví u dárků a také si říkají co dostali oni a co zase ostatní a pokud máte doma pejska, můžete počítat s tím, že vám bude asi trhat obaly od dárků.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)